Otevřít menu

Na úvodní stranu Městská knihovna Městec Králové

Návštěv :
Celkem : 21108
Týden : 41
Dnes : 2

 

vyp_doba.png

Historie knihovny

1871 - první zmínka o občanské besedě

1986 - přestěhování do větších prostor

1998 - zahájení automatizace knihovny (LANius, 

           dnes Clavius)

2000 - zprovoznění veřejně přístupné internetové

          stanice

----------------------------------------------------------------

Důležitý úkol – šíření vzdělanosti pomocí dobrých knih – plnil v našem městě politický a vzdělávací

spolek od r. 1875 Občanská beseda, která každoročně z členských příspěvků zakupovala mnoho

dobrých knih a občanstvu je ke čtení půjčovala. Když pak zákonem ze dne 22. července 1919 čís. 430

uloženo bylo obcím zřízení veřejných knihoven obecních, vešla zdejší městská rada v jednání s

funkcionáři Občanské besedy a stala se dohoda v tom smyslu, že obec zdejší převezme a svým

nákladem vydržovati veškerý inventář knihovní dále i knihy, patřící Občanské besedě a rozmnožovati

bude; Občanská beseda pak, poněvadž v posledních letech, kdy vznikly politické spolky různých

stran jinou činnost, mimo knihovnictví nevykazovala, se rozešla. 21. října 1920 zvolena knihovní

rada, která knihovny převzala a do najaté místnosti u Štěrbů přestěhovala. Členy první knihovní rady

byli pp.

1.      Václav Runt, řídící učitel v v co předseda,

2.      Ant. Mladějovský, správce Měst. spořitelny v. v. co pokladník,

3.      František Čečetka, ředitel měšť. škol co jednatel,

4.      Jan Rosa, berní v. v. co knihovník,

5.      Josef Krupička, členem

6.      Karel Janouch, členem.

Za rok 1920 vykázala knihovna tuto činnost: měla 1569 knih, jež půjčovala 85 členům a čtenářům po

52 týdnů, výpůjček bylo celkem 4010. Příjem byl 1215,48 Kč, vydání 1129,41 Kč. V roce 1921

knihovna zrevidována, 70 nepotřebných knih vyřazeno, 31 nových zakoupeno. Měla tedy 1530 knih,

85 členů a 4123 výpůjček. Příjem obnášel 2300,62 Kč, vydání 2159,39 Kč. V roce 1922 vykazovala

knihovna 1345 knih zábavných, 93 poučných, 119 časopisů, celkem 1557 knih. Čtenářů bylo 102,

výpůjček 4890. Příjem obnášel Kč 2719,23, vydání 2463,78. V roce 1923 knihovna znovu

přeredivána, vyřaděno 27 knih, zakoupeno 34, darem získáno 59 knih, pořízeny nové seznamy knih

za 450 Kč. Máme 1623 svazků, jež půjčovány 44 krát v roce a výpůjček bylo 4946, čtenářů 86.

Přijato 2402,72 Kč, vydáno 2264,46 Kč. v prosinci r. 1923 zvolena nová knihovní rada, která se 1.

ledna 1924 ustavila a sice takto:

Václav Runt, předsedou


Ladislav Kristen, pokladníkem,


Josef Žerotínský, jednatelem,


Jan Rosa, knihovníkem,


Karel Trojan, členem,


Josef Krupička, členem,


Boh. Bludský, členem.


V roce 1924 čítala knihovna 1392 knih zábavných, 112 poučných, 191 časopisů, celkem 1695 svazků.

Půjčováno 47 krát 76 členům, 3020 výpůjček. Přijato Kč 3001,31, v tom obsažen dar řepařského

sdružení 246 Kč, vydáno 2536,66 Kč.

Knihovní rada byla zvolena takto:

Ladislav Kristen, odborný učitel a člen městské rady,


Karel Trojan, odborný učitel a člen městského zastupitelstva


Václav Runt, řídící učitel v. v.,
 -----------------------------------

Ve schůzi městského zastupitelstva ze dne 9. ledna 1931 byla zvolena letopisecká komise a sice:

M.U.Dr. Stanislav Rejthárek, primář Okresní veřejné nemocnice, co starosta města,


P. Josef Kašpar, vikář a farář v Městci Králové,


Ladislav Kristen, odborný učitel a člen městské rady.


Náhradníky byli zvoleni:

Josef Žerotínský, člen městské rady,


Václav Luňák, soustružník.


Kronikářem zůstává již od roku 1925 jmenovaný odborný učitel Karel Trojan.

Knihovní rada byla rovněž v téže schůzi městského zastupitelstva zvolena a sice:

odborný učitel a člen městské rady Ladislav Kristen,


řídící učitel Václav Runt,


správce nemocenské pojišťovny v. v. Václav Zubík

---------------------------------------------------

Veřejná knihovna obecní

Na základě zákona ze dne 22. července 1919 o veřejných knihovnách obecních zvolilo městské

zastupitelstvo dne 8. října 1920 knihovní radu a pověřilo ji, aby převzala do své správy knihovnu

zdejší „Občanské besedy“ vedla a spravovala knihovnu dle zákona a prováděcího nařízení. Tato první

knihovní rada ustavila se ve schůzi dne 21. října 1920 takto:

předsedou zvolen Václav Runt, řídící učitel a starosta města,


pokladníkem Antonín Mladějovský, správce spořitelny,


jednatelem František Čečetka, ředitel měšť. škol,


knihovníkem Jan Rosa, berní v.v.


členy Josef Krupička a Karel Janouch.


Knihovní rada vypracovala „Knihovní řád“, který schválilo ministerstvo školství a národní osvěty,

převzala 1108 knih od Občanské besedy, jež se dobrovolně rozešla, doplnila knihovnu novými a

darovanými knihami z obecní knihovny.

Knihovní rada obnovuje se vždy po dvou letech a to 3 členy volí zastupitelstvo, 1 členem jest jednatel

Okresního sboru osvětového a tito 4 volí ze čtenářů další 2 členy. Knihovníka volí knihovní rada.

Předsedou knihovní rady byl od roku 1920 až podnes (r. 1936) Václav Runt, řídící učitel v. v.,

pokladníkem o roku 1924 po dnes je Ladislav Kristen, odborný učitel, jednatelem Josef Žerotínský od

1924 – 1927, pak Alois Červený, odborný učitel od 1928 – 1931 a Karel Trojan, odborný učitel od

roku 1932-1936, knihovník po p. J. Rosovi byl Josef Krupička, knihař (1925 až dodnes), který od

roku 1928 má státní knihovnickou zkoušku pro obce do 10.000 obyvatel.

Náklad na vydržování knihovny nese z největší části město. Roku 1920 převzala knihovní rada

hotovost Občanské besedy 492,10 Kč, roku 1924 darovalo řepařské družstvo 246 Kč, od roku 1921

přispívá knihovně každoročně spořitelna částkou 500 Kč a mimo to odvádějí čtenáři dobrovolně

příspěvky, v roce 1926 darovalo ministerstvo školství a národní osvěty za 1000 Kč knih.

Roční vydání spojené s vydržováním knihovny obnášelo: r. 1920 Kč 1129,41, r. 1921 Kč 2159,39, r. 1922 Kč 2463,78, r. 1923 Kč 2264,46, r. 1924 Kč 2536,66, r.1925 Kč 2897,88, r. 1926 Kč 3316,36, r. 1927 Kč 3228,97, r. 1928 Kč 1991,08, r. 1929 Kč 3517,32, r. 1930 Kč 2969,90, r. 1931 Kč 2954,30, r. 1932 Kč 4141,45, r. 1933 Kč 3195,90.

Funkce členů knihovní rady jsou čestné, toliko knihovník dostával ročně 400 Kč odměny a síla

pomocná Anežka Jiránková 200 Kč.

Knihovna má tři oddíly. A knihy zábavné, B časopisy, C knihy poučné. Rok od roku zkvétá utěšeně a

doplňuje se knihovna novými, hlavně spisy původními. Tak čítala koncem r. 1920 1491 knihu, v

letech následovních pak 1501, 1623, 1695, 1740, 1885, 1958, 2013, 2135, 2202, 2313, 2381, 2449 a r.

1934 2532 knih. Úkol svůj plnila knihovna platně, půjčila r. 1920 85 ti čtenářům 4010 knih, počet

čtenářů stále stoupal, takže v roce 1933 295 čtenářů přečetlo 4486 knih.

Knihovna umístěna byla zprvu v místnosti pronajaté, v prvním poschodí u Štěrbů, pak v Dětském

domě a v roce 1934 propůjčila jí Spořitelna dvě pěkné místnosti bezplatně ve svém domě.
 -----------------------------

Dobře funguje obecní knihovna, umístěná v přízemí rohového domu na náměstí, který jest majetkem

Spořitelny. Knihovna čítá svazků a je pečlivě vedena knihovníkem Josefem Krupičkou, knihařem a

dlouholetým předsedou knihovní rady Václavem Runtem, říd. učitelem v. v. Knihy se půjčují jednou

týdně, v neděli dopoledne. Počet čtenářů činí průměrně ročně 200 os., počet výpůjček 5000. Nejvíce

se čtou spisy: Aloise Jiráska, Sokola-Tůmy, Karla Raise, B. Brodského.

V téže budově v I. poschodí umístěno jest městské museum vzorně vedené kustodem Josefem

Mladějovským, říd. učitelem v. v. Museum bylo letos obohaceno cenným archeologickým nálezem

bronzových předmětů z mladší doby bronzové (11.-8. století před Kr.). Nález byl učiněn 9. října 1937

při výstavbě příčné hráze v Koupadle. 


roky 1939-44

Městská knihovna byla pod stálým dozorem a velmi často kontrolována, zda jsou všecky nařízené

knihy vyřazeny. Přesto však knihovník Josef Krupička pro známé a věrné čtenáře našel četbu i mezi

knihami vyřazenými a knihy, které do knihovny darovali Němci a Moravcovo ministerstvo školství,

zůstaly nepovšimnuty. Zájem o dobrou českou knihu v těžké době útisku stoupal. Po dva roky byly v

podzimní době uspořádány v akci Měsíc české knihy výstavy knih, které byly místními knihkupci

hojně obeslány a občanstvem velmi četně navštíveny. Když byla r. 1943 namísto Okres. osvětového

sboru zřízena a Němci přímo dirigována Veřejná osvětová služba – VOS – výstavy nebyly již

povolovány.

 

 

(výňatky čerpány z městské kroniky)